Autor Téma: Zábava a vtipy.  (Přečteno 509 krát)

Kírtanananda dás

  • Administrator
  • Newbie
  • *****
  • Příspěvků: 21
  • Kde můžu pomůžu a kde nemůžu nepřekážím.
    • Zobrazit profil
Zábava a vtipy.
« kdy: Červen 06, 2017, 23:42:01 »
 Vtipy o ptáčcích

Přijde chlapík do baru. Po levé ruce má krásnou blondýnku, po pravé krásnou brunetku a na rameni mu sedí holub. Poprosí si dva rumy. Jeden vypije sám, druhý dá holubovi, a ten ho do sebe kopne. Takto se to opakuje asi pětkrát a holub je stále OK. Barmanovi to nedá a ptá se, co je to za holuba. - To víte - říká chlapík - jsem rybář. Jednou jsem chytil zlatou rybku, a že pokud ji pustím, splní mi tři přání. Tak jsem chtěl krásnou blondýnku. To je ta nalevo. Pak jsem chtěl krásnou brunetku. To je ta napravo. No, a nakonec jsem chtěl ptáka, který hodně vydrží ...

Bavili se dva chovatelé: "Zkřížil jsem poštovního holuba s datlem a on teď když přinese psaní, vždycky zaťuká." "To nic není, já zkřížil poštovního holuba s papouškem a on teď vyřizuje vzkazy."

"Ty Martine, jak to děláš, že tvoji poštovní holubi jsou na závodech vždy nejrychlejší?"
"Jednoduše," povídá Martin, "zkřížil jsem je s papoušky, takže pokud zabloudí, umí se zeptat na cestu!"

Syn jde na vojnu, tak mu otec dá poštovního holuba, aby mohl poslat domů zprávu. Po třech měsících se syn dostane domů a diví se, že mu neposlali ani buchty, o které si psal. Oni mu zase vyčítali, že o sobě nedal vůbec vědět. Vtom někdo klepe na dveře, otec jde otevřít, vrátí se a dá synovi hroznou facku a říká: "Ty vole, příště, až budeš posílat poštovního holuba, tak mu rozvaž křídla, došel pěšky."

Jaký je rozdíl mezi vládou a holuby? Žádný. Všechno poserou, ale střílet se nesmí. ...

Jakej je rozdíl mezi švýcarským, francouzským a českým důchodcem? Švýcarskej ráno vstane, dá si trochu sýra, zapije sklenkou mléka a jde do parku krmit ptáčky. Francouzskej ráno vstane, dá si trochu kuřecího masíčka, zapije to sklenkou vína a jde do parku hrát ty jejich koule. A českej ráno vstane, sní nějaký švýcarský prášky, zapije je sklenkou vody, vezme si francouzský hole a jde makat...

Recept na nadívané holoubě - nedá moc práce, a je to chuťovka:

Potřebujeme: 2 holoubata, 3 vejce, 150 g drůbežích jater, petrželku, majoránku, 3 rohlíky rozmočené v mléce, sůl, pepř, strouhanku na zahuštění, pivo ... a ženu.

Způsob přípravy: postavíme ženu s ingrediencemi do kuchyně a zavřeme za ní dveře, otevřeme si pivo. Za dvě hodiny je jídlo hotové!

Chlápek postává na dvoře, v jedné ruce drží stopky a v druhé drží slepici za krk. Přijde k němu manželka a ptá se, cože to vyvádí. Ale, chci ti pomoct s vařením. Tady v kuchařce píšou „slepici nejprve půl hodiny mírně podusíme..."

Které zvíře se i po smrti 500krát otočí? Grilované kuře!

„Pane vrchní, ta kuřata tady děláte výborná. Jak je připravujete?" „Prostě jim řekneme, že je zabijeme a upečeme."

Sedí dvě vrány na drátě a proletí kolem nich stíhačka a jedna říká: „Podívejte, kolegyně, a jak je rychlá!” A druhá na to: „Taky byste létala tak rychle, kdyby vám zapálili ocas!”

Jaký je rozdíl mezi kohoutkem a vodovodním kohoutkem? Kohoutek uspokojí jen jedno pohlaví, vodovodní kohoutek všechny.

Kohout přijde do nočního baru. Objedná si vaječný koňak, spokojeně zamlaská a říká: „A přece jsou ty slepice k něčemu dobré.“

Chlápek byl u přítele na farmě. Seděli na zápraží a sledovali, jak kohout prohání slepice. Najednou vyšla přítelova manželka a vysypala na zem hrnek zrní. Kohout se na fleku otočil a rychle přiběhl k hromádce a začal se cpát. Chlápek to komentoval slovy: „Teda, doufám, že takhle hladovej nikdy nebudu.“

Novináři se ptají slepičky, zda je pravdou, že snesla sedmikilové vejce. Ona odpověděla, že ano. Tak se jí ptají, jaké má plány do budoucna. Ona odpovídá, že snést desetikilové vejce. Novináři jsou spokojeni s odpovědí, utíkají za kohoutem a ptají se, zda je pravda, že jedna z jeho slepiček snesla sedmikilové vejce. Odpovídá, že ano, tak se ho ptají, jaké má plány do budoucna. „Rozbít pštrosovi hubu...!"

Na statku se koná mejdan ve velkém stylu. Dovnitř se už hodnou chvíli snaží dostat malé housátko. Mladý houser mu povídá: „Hele, tam nesmíš, na to jseš ještě moc mladej.” „Ale já musím,” naléhá mládě, „beze mě to nejde!” „To mi, prosím tě, pověz, proč by to bez tebe nemělo jít?” podivuje se houser nad jeho sebevědomím. „No, má to bejt přece house párty!”

Potká slon nahého muže a začne se strašně smát. Směje se, až mu tečou slzy, vůbec není k utišení, a když se dost nasměje, zeptá se naháče: „Prosím tě, jak se s tímhle můžeš vůbec nažrat?!”

Dovnitř to jde velké, suché a pevné, když to jde ven, je to měkké, mokré a lepivé! Co to je? …… Žvýkačka.

Chlápek stojí u hotelové recepce. Když dostane svůj klíč, odchází. Jak se otočí, vrazí do nějaké ženské, co stála za ním, a loktem se jí silně opře o výstřih. Oba jsou pěkně zaražení a on neví, jak se omluvit, tak řekne: „Madam, jestli je vaše srdce tak měkké, jak vaše poprsí, určitě mi odpustíte." Ona odpovídá: „Jestli je váš penis tvrdý jako váš loket, mám pokoj 343."

Přijde chlap do zverimexu a chce papouška. Mají na výběr tři krásné exempláře. Jeden za tisíc, druhý za dva a třetí za šest tisíc korun. Chlapík na ně chvíli zvídavě kouká a ptá se prodavače: „Prosím vás, proč jsou ty ceny tak rozdílný, když ti papoušci vypadají stejně?” „No,” na to prodavač, „ten za tisícovku hovoří španělsky a ten za dva tácy to umí přeložit do češtiny.” „A co ten za šest tisíc?” zajímá se zákazník. „To nevím,” odpoví prodavač, „ale ti dva mu říkají šéfe!”

Přijde pán do zverimexu a povídá: „Jsem opuštěný a nemám si s kým večer doma povídat, chtěl bych dobře mluvícího papouška.” Prodavač se omlouvá, že žádného papouška nemá, ale pán vidí, že vzadu u okna jeden sedí. „To je opravdu mluvící papoušek,” povídá prodavač, „ale už je starý a pije jenom rum.” Pán se zamyslí a prohlásí: „Mluvit umí, rum piju taky, tak já si ho vezmu.” Jednoho dne musí odjet na týdenní služební cestu, tak oznamuje papouškovi: „Já musím odjet, a tak ti tady nechám pití na celý týden. Každý den ale vypij jenom jednu odměrku. Né, abys to vypil všechno najednou. Jestli to zjistím, tak ti vytrhám všechno peří!” Rozloučí se a odejde. Jenže si na letišti vzpomene, že si doma zapomněl pas a vrátí se domů. Když otevře dveře, slyší z koupelny strašnej rámus. Vejde a co nevidí. Koupelna plná páry, rádio hraje naplno, vedle vany se válí prázdné odměrky rumu a ve vaně si papoušek s úsměvem trhá peří a křičí: „Já mám v prdeli nějaký peří...”

Přijde chlápek do zveráku: „Chtěl bych si koupit nějakého papouška!” „Prosím,” ukazuje prodavač na klec, „zrovna tady máme tenhle krásný exemplář, nádherně zpívá.” „No dobrá, ale jak dlouho se vaří?”

Pán má papouška a ten mluví strašně sprostě. Nešťastný majitel už neví, jak ho to odnaučit, a tak ho jednou za trest zavře do mrazáku. Po chvíli mrazák otevře a papoušek pokorně říká: „Omlouvám se za své nevhodné chování, již se to nebude opakovat. Mám jen jednu otázku. Co udělalo to kuře?”

Pán sehnal papouškovi samičku k připuštění, sjednali to s majitelem za 500 Kč. Dali je do klece, přikryli plachtou a teď to začalo. Když je odkryli, měla samička otrhané peří. „Cos to udělal?” ptají se papouška zděšeně. Papouch na to: „Za pětikilo snad můžu mít děvku nahou, ne?”

Starý pán ovdověl, a aby mu nebylo smutno, rozhodl se, že si koupí ve městě kanárka. Pán byl v mládí operní pěvec a šlo mu tedy o to, aby byl papoušek zpěvák. Prodavač se dušoval, že takového zpěváka v obchodě ještě nikdy neměl a děda spokojeně odešel. Za dva dny byl s kanárkem zpátky. „Copak? Nezpívá?” podivil se prodavač. „Vždyť ten pták kulhá!” namítl starý pán. „Prosím vás, a co vlastně chcete, zpěváka nebo tanečníka?”

V zoologické zahradě strčí pán čápovi láhev slivovice, spiklenecky na něj mrkne a zašeptá: „Tak jasný, jo? Kluka!”

Jak si říká tajné společenství kukaček? Ku ku klan!

Včera jsem se svými kamarádkami vyrazila na večírek. Manželovi jsem řekla, že se vrátím o půlnoci. “Slibuji ti, miláčku, že se nevrátím ani o minutu později!” prohlásila jsem a vyrazila. Ale večírek byl fantastický. Drinky, tanečky, znovu drinky a znovu tanečky, ještě víc drinků… bylo to tak skvělé, že jsem zapomněla na čas! Když jsem se vrátila domů, byly tři hodiny ráno. Vcházím do bytu, ja…ko myška otvírám dveře a vtom slyším tu zatracenou kukačku v hodinách, jak třikrát kuká! Když jsem si uvědomila, že manžel se při tom kukání může probudit, zakukala jsem sama ještě devětkrát… Byla jsem na sebe hrdá, že i když jsem ožralá jak dělo, dostala jsem takový dobrý nápad a podařilo se mi vyhnout nepříjemnosti s manželem! Rychle jsem si lehla a usínala s myšlenkou na to, jak jsem inteligentní. Ráno během snídaně se manžel zeptal, kdy jsem se vrátila z večírku. A tak říkám, že přesně o půlnoci, jak jsem slíbila. Nic neříkal a ani nevypadal, že by měl nějaké pochybnosti. “To je skvělé, jsem zachráněná!” pomyslela jsem si a otřela pot z čela. “Víš, musíme vyměnit ty naše kukačkové hodiny.” Zbledla jsem strachy a ptám se pokorně: “Aaano? A prroč, miláčku?” A on na to: “Víš, dneska v noci kukačka zakukala třikrát, potom - nevím, jak to udělala - vykřikla Ó bože!, znovu zakukala čtyřikrát, vyzvracela se v předsíni, zakukala ještě třikrát a upadla se smíchem na podlahu. Kuknula ještě jednou, šlápla na kočku a převrátila stolek v obýváku. Potom mě poslala do prdele a svalila se vedle mě. Pak zakukala naposledy a začala chrápat.”

Chlápek letí oslavit narozeniny na Kanáry. V letadle zjistí, že na vedlejším sedadle sedí velký papoušek. Po startu obchází letuška cestující. Pán ji požádá o kafe a papoušek za ní volá: „A mně přines panáka, krávo!” Letuška se urazí, papouška obslouží a na kafe zapomene. Pán se rozhodne, že zkusí papouškovu metodu a řve po letušce: „Přines mi to kafe nebo schytáš pár facek!” Za chvíli se objeví dva silní stevardi a vyhodí pána i papouška z letadla. Jak tak padají, papoušek se otočí k chlápkovi a uznale prohlásí: „Na někoho, kdo neumí lítat, ti to dost kecá!”

 

Přijde černoch do obchodu a na rameni má velkého papouška. „Jé, ten je krásný,” rozplývá se mladá prodavačka, „odkud ho máte?” „No přece z Afriky, tam jich je mnoho,” odpoví papoušek.

„Včera jsem viděl běžet zajíce s batohem na zádech!” křičí na celou hospodu podnapilý myslivec. „To nic není, kamaráde,” zvedne se jiný ožrala, „já jsem ho viděl letět!” „A taky měl na zádech batoh?” „Ne, orla!”

Jaký je rozdíl mezi mladým myslivcem a starým myslivcem? Mladý spí se zajíčkem a starý s bažantem.

Starší paní si kupuje papouška a usměje se na něj: „Tak co, ty hlupáčku, umíš mluvit?” „A co ty, čarodějnice?” odvětí papouch. „Umíš létat?”

Hospodář vidí, že jeho starý kohout už má přece jen zenit za sebou, i když je pořád ještě statný a hlasitě kokrhá, a s předstihem mu shání kohoutka, aby ho jednou plynule vystřídal na vladařském trůnu. A tak zase jednoho vypustí na dvorek. Starý kohout si mladého vezme stranou a přátelsky mu domlouvá: „Hele, mladej, slepic je tu dost pro oba, tak nebudeme dělat žádné boje. Jedna jediná tu stojí za to, támhle Pepina, a o tu si můžeme dát závody.” „A jaké závody navrhuješ?” zeptá se mladý samec. „Třeba třikrát kolem hnoje,” navrhuje matador. Mladý sebevědomě prohlásí: „To nemáš šanci.” Zkusmo si zaklusají. Mezi slepicemi to začíná vřít, očekávají soutěž a rozčileně kvokají. „Dám ti náskok,” rozhodne se shovívavě mladý kohout. „Můžeš jít o půl kola dopředu.” Je odstartováno. Starý v prvním kole náskok udrží, ve druhém ho mladý začíná viditelně dohánět. Slepice řvou, Pepina vysílá poplašené pohledy a cudně klopí oči. Třetí kolo, mladý kohout už má zobák na pérech starého, když se ozve výstřel a mladý kohout padne mrtev k zemi. Hospodář v okně odloží pušku a zklamaně pokrčí rameny: „Tohle už snad není pravda, třetí kohout za sebou a zase teplej!”

Před ohradou se pštrosy se shromáždila výprava a průvodce vykládá: „Pštros se vyznačuje dvěma specifickými zvláštnostmi. Velmi špatně vidí a zhltne cokoliv.” Do nastálého ticha zazní povzdechnutí starší paní ke své přítelkyni: „Slyšíš, Božka? To by byl ideální manžel!”

Proč čápi odlétají v zimě do teplých krajin? Černoši také chtějí mít děti.

Potká pštros pštrosa a ptá se ho: „Proč my pštrosi vlastně strkáme hlavu do písku? Proč to děláš ty, to nevím, ale já hledám naftu!”

Hádají se tři slepice - ruská, německá a slovenská, která z nich snese nejvíc vajec. Ruská se vytahuje: „Já jich denně snesu až dvacet!” „Pche, to je toho,” odpoví jí německá. „To já dokážu i třicet!” Obě se dychtivě zadívají na slovenskou kolegyni a ta jen nevzrušeně kvokne: „Prečo bych si prcku drela, keď sa dajú kupiť?!”

Proč kohout při kokrhání zavírá oči? Aby slepice viděly, že to umí zpaměti.

Jakou písničku mají nejradši kuny? Kdepak ty ptáčku hnízdo máš.

Přijde nastávající pro Helenku. Maminka otevře a říká: „Musíte chvilku počkat, Helenka jenom dojí." „Vy máte kravičku?" „Ne, proč?" „Tak co dojí?" „Kuře."

Jak uděláte ze slepice pitbula? Když se s ní oženíte.

V kapse klokanice sedí malý tučňák a stěžuje si na příšerné vedro. Tisíce kilometrů odtamtud sedí klokánek na ledové kře mezi tučňáky, třese se zimou a naříká: „Zatracená školní výměna!”

Srazí se motorkář na silnici s ptáčkem. Chudinka ptáček spadne na zem, cuká sebou, ale není mrtvý. Motorkáři se ho zželí, opatrně ho odveze domů a tam ho položí do klece. Rozdrolí mu chleba, do misky mu nalije vodu a čeká, jestli se ptáček uzdraví. Ptáček se za několik dnů skutečně probere, rozhlédne se kolem sebe a vidí mříže, chleba, vodu. Všechno mu dojde a vykřikne: „Ty vole, já ho zabil!”

Na strom leze malá želvička. Na první větvi roztáhne ploutvičky a skočí. Uhodí se, ale nevzdává to a leze znova. Podruhé, potřetí, počtvrté... Z koruny stromu ji pozorují dva papoušci a jeden povídá: „Hele, neměli bychom tomu našemu mladému říct, že je adoptovaný?”

Hajná připomíná manželovi: „Pepane, zítra je to zrovinka pětadvacet let, co jsme se brali. Měl bys zastřelit bažanta!” Myslivec na to: „Prosím tě, copak ten chudák za to může?”

„Neříkej mi pořád - moje zlato,” zlobí se na svou samičku slavík Ota. „Nechci skončit ve vitríně u Karla Gotta!”

Víte, co nesnáší pes? No přece vajíčka, není žádná slepice.

Na vesnici: „Slyšela jsem, že jste pojmenovali husy. Jak se vám to osvědčilo, sousedko?” „Výborně, podívejte se sama. Támhle běží Peřina, to vedle je Polštář...”

Sedí vrána na stromě a kolem jde zajíc a ptá se: „Hele, vráno, co tam děláš?” A vrána odpoví: „Machruju, machruju.” A zajíc na to: „A můžu machrovat s tebou?” Vrána: „No jasně, pojď nahoru a můžeme machrovat spolu.” Tak zajíc vyleze nahoru na větev a machruje s vránou. Najednou jde kolem liška a ptá se: „Co to tam vy dva děláte?” A vrána se zajícem odpoví: „Machrujem, machrujem.” A liška na to: „A můžu machrovat s váma?” Vrána: „No jasně, pojď nahoru a budeme machrovat spolu.” Tak liška vyleze nahoru k vráně a zajícovi. A jak tam tak machrujou, tak najednou uvidí jít kolem medvěda. A medvěd se ptá: „Co to tam děláte?” Oni odpoví: „Machrujem, machrujem.” „A můžu machrovat s vámi?” Vrána: „No jasně, pojď nahoru, budeme machrovat spolu.” Medvěd vyleze nahoru a jakmile dosedne k nim na větev, větev se zlomí. Všichni začnou padat k zemi, jenom vrána lítá a ještě se jich zeptá: „Vy neumíte lítat?” A oni odpoví: „Ne.” Vrána: „Tak co machrujete!”

Paní učitelka se ptá dětí ve škole: "Děti, když na stromě sedí pět vran a myslivec dvě z nich zastřelí, kolik jich zbude?" Přihlásí se Pepíček: "Žádná, paní učitelko, protože ty ostatní se leknou a odletí." Paní učitelka: "Správně má být, že zbudou tři vrány, ale líbí se mi tvůj způsob uvažování, Pepíčku." Pepíček: "A teď já: Jdou po ulici tři ženský se zmrzlinou. Jedna ji kouše, druhá cucá a třetí líže. Která je vdaná?" Učitelka přemýšlí: "No, asi ta, která ji cucá, ne?" Pepíček: "Kdepak, ta, která má snubní prstýnek. Ale líbí se mi váš způsob uvažování, paní učitelko!"
Gauranga Nitjánanda Krišna vás opatruj aj s celou rodinou.